Veselé Vánoce

Přejeme Vám všem zdraví, štěstí, lásku, klid, mír

a mnoho přátel!

 

TULÁKOVY VÁNOCE
Jiří Žáček

Běžel pes po městě a potkal člověka. Člověk je jako pes, jenomže neštěká.
A pes mu povídá: Pojď se mnou, brachu, k nám, o Štědrém večeru nemá být nikdo sám.
Toulavý člověče, vezmu tě do smečky, psí máma usmaží voňavé řízečky.
Dáme si horký punč, budeme veselí, však i psí Ježíšek ti něco nadělí.
Člověk je jako pes, když ho má někdo rád, chce se mu skotačit a je mu akorát.
Tulák šel s hafanem a za čtvrt hodiny usedl ke stolu v kruhu psí rodiny,
jedlička svítila a došlo na dárky, našli mu zánovní papuče z almárky.
A byli veselí, zpívali koledy, s cukrovím na míse obešli sousedy.
A tulák skotačil s malými štěňátky, byly to Vánoce skoro jak z pohádky.
Člověk je jako pes, to nikdo nezmění, až na to, že nemá ocásek k vrtění.

Zima klepe na dveře...

Panička dostala nějakou chorobu.. asi to bude nějaký dárek nebo co. Nám se to narozdíl od paničky líbilo. Ležela celý týden doma na gauči a my jsme si za ní mohli zalézt, kdy jsme chtěli. Terka se válela s paničkou celý týden. A taky se za paničkou chodil mazlit Kuba a Prettynka, ta ze všech nejvíc.

Dokonce, po týdnu, se odvážila i Líza, ale pak si to rozmyslela.

Venku už dokonce sněžilo, ale nám je doma teplíčko. Panička je jenom nazlobená na Kryšpína, protože vůbec nechce chodit domů. Pořád se courá po venku, ve dne v noci. Nechodí sice daleko, ale schovává se a když ho pánečci volají, tak se tváří, že neslyší.

Už mu narostl nový kožíšek na hlavě... jak ji měl oholenou po té operci s tím nádorem. To měla panička obavy a teď má zase. Nebyl to vlastně žádný nádor, Kryšpína totiž někdo střelil ze vzduchovky do hlavy a jemu tam zůstal brok, který se zapouzdřil.

Panička byla smutná a rozzlobená, protože lidé jsou zlí... a prý od nás alespoň ví, co má čekat, ale od lidí neví čeho se dočká.

Kryšpín už má totiž jeden brok zarostlý v tlapce.

Panička a páníček se o něho strachují, jemu je to ovšem úplně jedno. Třeba se umoudří a bude chodit domů alespoň na návštěvu. Teď, když je zima za dveřmi, by mu venku byla zima.

 



 Z knihy: Zvěrolékař a vaši miláčci od Nicholase H. Dodmana

 

Smutný podzim...

Ani jsme nestihli napsat, že v září to bylo už půl roku, co se k nám nastěhovala Prettynka. Panička nám upekla krůtí dort a my jsme si dali pořádně do nosu.

Začal krásný podzim. Ten má panička moc ráda, ale ten letošní je moc smutný a panička na něj asi nikdy nezapomene.

Kryšpínovi vyrostla na hlavě boule a pánečci ho odvezli k paní doktorce. Té se ta boule ale vůbec nelíbila a tak musel na operaci. A teď se čeká na výsledky, protože paní doktorka říkala, že to může být špatné...ona říkala nějaké divné cizí slovo (maligní), ale to my si už nepamatujeme.

A tři dny po operaci Kryšpína nepřišla ráno domů Myška. Panička plakala a páníček kopal na zahradě. A pak tam uložili Myšku a říkali, že tam bude spát...už napořád.

My jsme nevěděli proč a potom nám řekli, že Myšku přejelo auto a proto my nechodíme ven... no my už jsme si zvykli a už se nedivíme, proč se pánečci o Myšku a Kryšpína pořád tak strachovali a říkali jim tuláci.

Krásně svítí sluníčko a hřeje a hřeje... tak to se té naší Myšce určitě krásně spinká.....

 

 

Tuhle krásnou šestiletou holku už si nikdy nepohladím....

 

...ahoj léto, ahoj prázdniny...

Léto už je téměř fuč, ale sluníčko nám do kožíšků svítí pořád a my se vyhřáváme a vyhříváme.

Prázdniny utekly jako voda, bylo u nás veselo, páníček totiž slavil kulaté narozeniny. Proč kulaté to my nevíme, my jsme ještě žádné kulaté neslavili... asi proto, že je slavil pořád dokolečka dokola. Jeden týden, druhý týden, třetí týden....
Bylo u nás spoustu lidí...panička s pánečkem to počítali a říkali, že víc jak padesát a to je na nás dost. Ale tentokrát nám to navadilo, protože panička pořád chystala dobroty, hlavně masíčko na grilování a to jsme vyždycky dostali. Mňam...kuřecí prsíčka my moc rádi. A taky nám pánečkové neujeli na celý týden jako loni. Byli pořád s náma a to se nám moooc líbí. Rádi se tulíme, hlavně Prettynka, z té se vyklubal mazel největší..a pak Ferda, Kuba, Terka, Kryšpín... úplně všichni!
A taky jsme viděli duhu, byla krásná a velká a panička se divila, protože u nás nepršelo...asi někde jinde, daleko.

...tam kde kočky dávají dobrou noc...

Je pátek a krásně se ochladilo. Kočky mají rády teplíčko, ale všeho moc škodí, to vedro zmohlo i nás všechny. Panička sice v noci svědomitě větrala, to se nám moc líbilo, ale na to vedro to nestačilo. Stačilo to ovšem na paničku, každou noc jsme svědomitě běhali už od tří ráno po domě a skákali po oknech, po sítích proti komárům a taky paničce po hlavě. Ale panička vždycky říká, že má pro nás slabost a to teda nekecá, protože se na nás vždycky zlobí jenom vteřinu. Jenom na Terku se někdy zlobí dvě vteřiny, třeba když jí leze do skříně a něco roztrhá.

Kryšpín s Myškou nebyli snad už dva týdny doma, protože je v noci teplo a to se jim to venku líbí náramně.

Včera říkala panička, že Kryšpín je čuně, ládoval u sousedů v zahradě myš, jenom zadní nožky a ocásek myší mu čouhaly z tlamy. Panička taky říkala, že už se ho nedotkne a páníček se smál, že jenom tak kecá.

Terka říkala, že by si dala taky myš a šla si lehnout do grilu...

A my si jen tak chrupkáme a užíváme léta... krásné léto kočičí přejeme i vám všem!

Panička nevěrná...

Panička poslední dobou byla málo doma, prý musí chodit do práce od rána do večera, protože my máme pořád hlad. Tak to nevíme proč není doma a nenakrmí nás. Ale ona asi kecá, protože misky máme pořád plné. Asi měla v té práci moc práce, ale minulý týden nám to vynahradila, měla svátek a tak byla s náma doma a koupila nám slavnostní konzervy a kapsičky a kuře bylo. A my jsme si smlsli, konzervičky nám panička ještě schovala do sklepa, jinak bysme je sprášili na posezení.

Prý bude ještě oslava příští týden, Prettynka už je u nás tři měsíce a už si pánečky úplně ochočila a omotala kolem tlapky. Je gaučový povaleč a vždycky si první obsadí páníčka u televize. Panička říkala, že jsme stejně divná parta, Tereza je bitkárka a dvě nejplašší kočičky z Hodonína z útulku jsou největší mazlíčci, Líza totiž každý večer přepadne paničku v posteli a ta ji musí hladit bříško a Prettynka se dožaduje pohlazení pořád! Kryšpín se asi odstěhoval, domů chodí jenom na návštěvu a když teď moc prší, pániček říkal, že je tulák. My nevíme co je to tulák, ale když přijde náhodou domů a my si ho chceme očichávat, tak nás vždycky vysyčí, tak to asi znamená tulák.

Panička měla ještě obavy o Ferdinanda, už tři dny má záchvaty kýchání...panička ho pořád pozoruje, asi aby jí něco neuteklo. Je u nás veselo :-)

Hurá, jaro je tu!

Vyhlíželi jsme dlouho, ale nakonec jsme se dočkali. Jaro dorazilo v plné síle a my si ho užíváme. Panička nám otevřela všechny výhledy, nezavírá okno ani v noci a my můžeme čenichat teplý jarní vzduch. Kryšpín s Myšákem chodí ven, ti to mají lepší, aly my musíme být doma.. co se dá dělat, panička říkala, že je nás hodně, courali bysme se bůhví kde a ona by měla strach. Jadnoho bráchu nám už kdysi dávno přejelo auto. A tak si čenicháme na verandě a je nám dobře.

 

Veselé Velikonoce

Zášupák

V pátek panička přivezla Zášupáka. Vyskočil z košíku a rychle se zašoupl pod botník. Panička kroužila a volala na něho Pretty, Prettynko a tvářila se, že je to Kubíčkova kočičí sestřička z útulku. Ale my víme, že je to Zášupák, protože se zašoupl ještě pod skříň v komoře a potom se neviditelně zašoupl pod skříň v obýváku a nakonec pod gauč.

V sobotu panička proběhla po domě, udělala pár hmatů a Zášupáka odnesla nahoru a zavřela ho tam do pokoje, prý musí Prettynce dát najíst a napít, abysme neměli pod gaučem kožku - to říkal páníček. Nám by se náhodou nová kožka na ležení líbila.

V neděli panička chodila za Zášupákem a pak jsme slyšeli, jak páníčkovi říkala, že se Prettynka moc mazlí a lísá a je stejně milá jako její bráška Kubíček. A panička nakonec nekecala... v pondělí ráno se ozvalo zamňoukání a panička vylezla z pokoje i s Kubou... to jsme si mysleli, ovšem  nakonec se ukázalo, že to není Kuba, ale kočičí holka, která vypadá jako Kuba a tak jsme ji vysyčeli zpátky pod gauč.

Teď si na ni prý budeme muset zvyknout. Jestli bude Pretty stejně hodná jako její brácha Kuba, tak proč ne!

Hurá, jaro klepe na dveře

Venku svítí sluníčko a s náma už začalo lomcovat jaro, říkala panička. Kuba vřeští u dveří a nikdo neví proč, za Kryšpínem začali chodit na návštěvu cizí kocouři, jenom nevíme jestli se chtějí kamarádit nebo prát kvůli nevěstám.

Myška už zase chodí ven na delší procházky a chytá myši a někdo dokonce domů donesl jednu blechu, která přeskočila na Terku. Panička nás namydlila nějakým smradlavým šamponem a my jsme měli vztek...kvůli jedné bleše, nadělá.

Ferda začal být divoký, řádí, běhá, honí hračky a zpívá si. A Líza je mlsnější víc než kdy jindy. Pořád chodí za paničkou, lísá se a somrá něco na zub. Minulý týden jsme dostali tuňáka, to byla dobrota! A včera nám panička dala nějakou novou kapsičku... Líze tak chutnala až paničku kousla do prstu.

Musíme se pochválit, budeme v kalendáři, teda pokud si nás vyberou, panička totiž poslala naše fotky, abysme jako soutěžili. Tak nám držte palce a za odměnu dostanete kalendář od Ježíška. My sice Ježíška neznáme, ale říkala to panička, tak to musí být pravda!

V lednu se ani nehnu

Je leden, venku je nevlídně a my jsme se podle toho zařídili. Kryšpín sedí doma a hoví si v teple (ještě s podzimem domů chodit vůbec nechtěl) a Myšku musí panička vždycky ven vynést, protože ta se odmítá jít projít. A hlavně se s náma nechce kamarádit, tak se musí jít ven trochu proběhnout, my se proběhneme doma. Někdy až moc, protože to pak lítáme po nábytku, po gauči, po postelích, stěhujeme koberce a přikrývky, polštáře lítají vzduchem.

A nelítají jenom polštáře, lítá taky Lízátko, panička totiž říkala, že je jako ptáček. Nedávno panička větrala a my jsme se šli do těch otevřených oken nadýchat vzduchu, Ferda se tlačil s Kubou a Lízou a střídali se s Terezicí. No a pak nás panička vyhnala a zavřela, ale Líza si toho nevšimla a letěla se ještě jednou nadýchat a prásk! Bacila se do nosu o skleněnou tabulku. Nejdřív v ložnici a pak se bouchla do nosu ještě v obyváku. Panička se Líze smála, ale my jsme viděli, že je jí to líto a že by chtěla Lízátko pohladit a pofoukat. Jenže Elizabeta je trdlo a nechce na sebe nechat sahat. Tak si to musela holt pofoukat sama. Zalezla si do svého nového proutěného pelíšku a usnula a my s ní. Kromě Terezice, ta je lump na klíček.