Ranní wellness

Tuto tělu prospěšnou aktivitu dopřává Kubík s Terkou svým páníčkům každý den kolem třetí hodiny ranní. Oba se ujmou masírování, důkladně prošlapávají předníma tlapkama - ovšem s pořádně vytaženýma drápkama paničku i pánečka od hlavy až k patě. Obzvláště výživné je přešlapování ve vlasech nebo na holém trčícím lýtku... panička výská radostí a páneček spokojeně mručí (to si myslí Kuba a Tereza). Ve skutečnosti panička ječí a páneček nadává. Ale protože Kuba s Terkou u toho vrní jedna báseň, Terka spíše orá širé lány, protože řve jak traktor.... je jim odpuštěno a zaslouží si i pohlazení. To ovšem není adekvátní odměna, a proto Tereza po ozdravné kůře nastoupí do kuchyně a strašně nahlas ječí... přece si zaslouží za tu těžkou práci svačinu :-)

Panička fakt kecá...

No coment...

... panička nikdy nekecá...

Návštěvy...

Všechny vás zveme na návštěvu... jsme nesmírně společenští... takže si s náma návštěvy užijí skvělou hru - na schovávanou.. Kryšpa s Myškou zdrhnou ven a dokud je návštěva přítomna... oni jsou naprosto nepřítomni.

Já - kancelářská odbornice alias skartovačka (no prostě Terka, která paničce každý den vybírá z koše zmuchlané papíry :-) a Kuba - se umíme schovat výborně doma. Takže nás návštěva ani nezahlédne... hlavně ti maloši, co tak ječí ... Za gaučem je super místo - panička vždycky řve jak leopard, když musí vysávat ty naše chlupy, co tam zůstaly. A v boudičce na šplhadle je taky dobrý flek, tam nikdo nedosáhne :-)



Ufon za gaučem



Marťani



 



...kuk...



Jsem solitér...

Nejlíp mi bylo, když jsem byla úplně sama... se Sárou samozřejmě. Ale když panička dovlekla toho zerzavého smraďocha, skončil ráj na zemi... Všichni za mnou běhají a čmuchají mě, ta malá drzá bílá mi strká frňák do misky a já jsem na blázinec... Takže vyžaduji zvláštní pokoj s přistýlkou, čehož je mi dopřáváno, jinak bych se odstěhovala... no něco by se našlo...



Panička I.





Společná fotografie je možná pouze přes sklo, jinak bysme se sežrali



Mám toulavou...

Mám pořád pekelnou touhu potulovat se venku... ve dne v noci... někdy ani nebaštím... netoužím po žádné nevěstě, koneckonců panička to s náma vzala zkrátka... vykastrovat! Vždycky je strašně smutná a naštvaná na hloupé lidi, když vidí nechtěňátka, která jsou polomrtvá na ulici... jako já, když jsem byl maličký.

Já ale musím ven, sedím jenom za domem, to mi stačí, ten báječný čerstvý vzduch... nikdo neprudí... jako Kuba s Terkou a navíc si můžu plánovat myší lov. A taky chodím k sousedům... jsou moc hodní, mají nádherného kočičího kamaráda Carlose a vymazlují mě :-) dokud je ovšem nepohryžu... nejsem žádný mucínek nééé...



Jsem důkladně zašitý...



U nás v Kočkodánsku

Tak tady je náš domeček, tam se všichni vejdeme a taky tam všichni zlobíme :-)

Kubuláč

Strašně rád se tulím, ve čtyři ráno je to nejlepší, panička sice vždycky hučí, že mi urve uši... ale já ji pošlapu hlavu, břicho, kousnu si do palce u nohy a pak se stulím pod přikrývku a vrním a vrním a tulím a tulím ... a pak panička zaspí :-) Chacha skoro každý den...



... už čekám...



Kde padnu, tam usnu...

Jsem neustále hladová a tak pořád baštím, no a s plným bříškem se výborně spí...a já spím často a všude :-)

Panička se vždycky podivuje, ale mě se nejlíp spí na úplně nemožných místech :-)



Někdy jdu spát jako normální člověk - do postele :-)



Když byli malí, byli fakt ťulíčci ...

Terka přišla jako první. Protože je hluchá, nesmí ven, jako nejstarší Myška s Kryšpínem, kteří jsou zahradní šviháci. Byla malinká a my jsme se rozhodli, že jí přivedeme kamarádku - Prettynku. Všechno se, ale zamotalo a domů s náma na Nový rok přijel Kuba :-)



Terka



Kubík



 A pak začalo velké milování, i když jim to dlouho nevydrželo, byli hrozně milouncí (teď už se spíš tlučou jak žito :-)



Mimina v koupelně...



Tereza v úřadě

Terka je vynikající pomocník při jakékoliv kancelářské práci, papíry žvýká, trhá a hezky rozděluje do různých koutů pokoje. Uvažujeme, že ji povýšíme do funce skartovačky.



Jdu na věc