Venku se ochladilo, panička vytahala vlněné deky, pustila topení, prej aby nám nebyla zima. My máme sice kožíšky, ale teplým nebo ještě lépe horkým topením neopovrhneme. Jedině Růža, ta by se nejraděj pořád proháněla venku nebo na vymrzlé půdě. A když ji panička konečně dovleče domů do tepla, tak Růža kvičí jako prasátko a dobývá se zase ven.
Ale my ostatní jsme se svědomitě pustili do válení a užívání si teplíčka. Úplně nejsvědomitější je Michálek. Ten se válí s láskou, často, vrní jako traktor a moc si teplíčko užívá. Panička říkala, že to bude tím, že si toho váží, protože byl dlouho venku na ulici, než ho tety z útulku poslaly na byt k nám. A my ostatní jsme prej banda nevděčná.
A Terezka, ta když zrovna nezlobí, tak se taky svědomitě vyvaluje.
A když se moooooc překoná, snese Michálka vedle sebe. Když má ale svůj den, nesnese vůbec nikoho.
