Ahoj všem, kdo si oblíbili čtyřnohé myšilovy... jsme parta neobyčejných kočičáků... je nás hodně, ale panička nás má všechny moc ráda.
Aby se to nepletlo, je nás jedenáct a malý soused (počty z roku 2019).
Aby se to nepletlo, je nás jedenáct a malý soused (počty z roku 2019).
Pozor změna, je nás šťastných třináct a velký soused (už je rok 2022).
V roce 2004 se panička a páníček přestěhovali z města do domečku. Páníček nic nevěděl, ale panička už to tušila, protože má ráda zvířátka a z města si přivezli pejska Sárinku.
A tak se do domečku nastěhoval i kocourek Karel, toho my už ale nepamatujeme, protože ho srazilo auto. Panička i páníček byli smutní, že jejich první kočička umřela a panička prohlásila, že už si nikdy žádné zvířátko nepořídí.
Ta se teda ukrutně spletla.
Jednoho hezkého letního dne v roce 2007 přinesla paničce sousedka ukázat malá koťátka a jedno už zůstalo, byla to malá Myška ...jenže, když jí bylo sedm, tak ji panička s páníčkem našli ráno cestou do práce ležet na silnici. Byli moc smutní, ale už se nedalo nic dělat.
No a proto vlastně nechodíme ven, máme voliéru a panička si nás doma hýčká.
Výjimku má Kryšpín, toho totiž panička našla uprostřed silnice v červenci 2008 a tak měla Myška bráchu. Panička ještě myslela, že se nemůže nic stát, ale když na ulici začalo jezdit víc a víc auťáků, další kočičáci dostali zaracha. No a taky Bohouš, který se u nás objevil, jako by spadl z nebe v roce 2018, může být venku, protože se mu domů vůbec nechce stejně jako Kryšpínovi.
Takže když si panička pořídila Myšku, tak říkala, že jedna kočička stačí, pak se našel Kryšpín a paničce se zdálo, že už má koček dost... jenže... panička objevila kočičí útulek v Hodoníně a už se jelo na podzim 2009 pro Terezku, a aby jí nebylo smutno tak hned 2. ledna 2010 pro Kubíčka (ono se vlastně jelo pro Prettynku, ale ta se schovala). To už jsme byli čtyři a panička si říkala, že nás teda je.
No a pak se v říjnu 2010 zamilovala do Ferdíka se třema nožičkama a už se jelo zase do Hodonína. Jenže panička pořád toužila po Prettynce, místo které si přivezla Kubíka a tak se jelo v červnu 2011 do Hodonína zase. A Prettynka se zase schovala a panička s páníčkem přivezli Lízinku.
Pokud ještě stačíte počítat, tak nás v roce 2011 bylo šest (prej jedna kočka stačí, chacha). No a protože týden má sedm dní a aby paničce jeden den v týdnu nebylo smutno, tak nás bylo o rok pozděj sedm chlupatých, po dvou letech si panička konečně přivezla Prettynku.
Všechno se mění a u nás byly také změny... bohužel smutné, Myška se odstěhovala do kočičího nebe. Utekl téměř celý rok, na naši Myšku pořád myslíme, ale už nás bylo zase sedm. Panička v roce 2013 přivezla z Hodonína nového brášku, Michálka, takového Míšu Kuličku. Rok se s rokem sešel a bylo nás osm. Panička už nikoho nehledala, ale sama si nás našla Julča, nemocná a hubená a tak ji panička vzala k nám. Po roce jsme našli další poklad. Růženku, krásné mourovaté Mimi. Tak nás bylo najednou devět.
Překulily se Vánoce 2015 a naše milovaná Prettynka se vydala za duhový most do kočičího nebe. Ale ještě před tím se moc kamarádila s našim parádním vánočním dárkem Boženkou z Flíčku z Nedakonic. Takže i když to bylo moc smutné a panička byla za nemocnou Prettynku moc nešťastná, tak nás pořád bylo devět i když nás naše kamarádka opustila.
V únoru 2017 jsme se rozloučili s Terezkou. Odstěhovala se, aby mohla být jedináček. Panička byla tenkrát moooc smutná a Terezka zase moooc zlá, až jsme si mysleli, že úplně zakousne malou Růžičku, jak ji nenáviděla. Ona nás ostatní bila už dávno, ale čím byla starší, tím byla zlejší. A tak dostala výbavičku a teď bydlí spokojená sama se svou novou paničkou.
Najednou nás bylo o jednoho míň a to paničce nějak nesedělo. A protože jí to nedalo pokoj, tak se zase jelo do útulku, ale tentokrát do Nedakonic do Flíčku, který panička taky objevila. A tak přijel na jaře v roce 2017 krásný černý uhlík Elzička.
Panička má ráda pěkně kulaté počty a aby jí to lícovalo, jelo se na podzim ve stejném roce zase na výlet do Hodonína a šup, přijel překrásný malinkatý moureček, úplné slaďoučké kokino Marcipánek. Panička byla tak moc spokojená, protože po dlouhé době měla doma zase mrňouse. Ale i on vyrostl. No a potom se přistěhoval Bohouš. Babička slavila 90. narozeniny a on nikým nepozvaný přišel na oslavu a už u nás zůstal. Bylo to takové maxi překvapení (nejen, že je velikánský, ale nikdo ho tady nikdy předtím neviděl, asi spadl z nebe).
I když z nás má panička pořád jenom samou radost (né že by si to zrovna ona myslela), tak máme doma i smutné dny. Takový hoodně smutný den byl, když nám umřela Julinka. Nebylo to překvapení, protože byla hodně hodně nemocná, ale smutné to bylo moc. Panička plakala a pániček jí na utěšenou vybral Sašenku z Flíčku. A tak je nás od září 2019 pořád fotbalová jedenáctka a kdyby někdo vypadl ve zlobení, na střídačce hlídá Čiko, nový kocourek od sousedů, který se u nás cítí jako doma.
V roce 2004 se panička a páníček přestěhovali z města do domečku. Páníček nic nevěděl, ale panička už to tušila, protože má ráda zvířátka a z města si přivezli pejska Sárinku.
A tak se do domečku nastěhoval i kocourek Karel, toho my už ale nepamatujeme, protože ho srazilo auto. Panička i páníček byli smutní, že jejich první kočička umřela a panička prohlásila, že už si nikdy žádné zvířátko nepořídí.
Ta se teda ukrutně spletla.
Jednoho hezkého letního dne v roce 2007 přinesla paničce sousedka ukázat malá koťátka a jedno už zůstalo, byla to malá Myška ...jenže, když jí bylo sedm, tak ji panička s páníčkem našli ráno cestou do práce ležet na silnici. Byli moc smutní, ale už se nedalo nic dělat.
No a proto vlastně nechodíme ven, máme voliéru a panička si nás doma hýčká.
Výjimku má Kryšpín, toho totiž panička našla uprostřed silnice v červenci 2008 a tak měla Myška bráchu. Panička ještě myslela, že se nemůže nic stát, ale když na ulici začalo jezdit víc a víc auťáků, další kočičáci dostali zaracha. No a taky Bohouš, který se u nás objevil, jako by spadl z nebe v roce 2018, může být venku, protože se mu domů vůbec nechce stejně jako Kryšpínovi.
Takže když si panička pořídila Myšku, tak říkala, že jedna kočička stačí, pak se našel Kryšpín a paničce se zdálo, že už má koček dost... jenže... panička objevila kočičí útulek v Hodoníně a už se jelo na podzim 2009 pro Terezku, a aby jí nebylo smutno tak hned 2. ledna 2010 pro Kubíčka (ono se vlastně jelo pro Prettynku, ale ta se schovala). To už jsme byli čtyři a panička si říkala, že nás teda je.
No a pak se v říjnu 2010 zamilovala do Ferdíka se třema nožičkama a už se jelo zase do Hodonína. Jenže panička pořád toužila po Prettynce, místo které si přivezla Kubíka a tak se jelo v červnu 2011 do Hodonína zase. A Prettynka se zase schovala a panička s páníčkem přivezli Lízinku.
Pokud ještě stačíte počítat, tak nás v roce 2011 bylo šest (prej jedna kočka stačí, chacha). No a protože týden má sedm dní a aby paničce jeden den v týdnu nebylo smutno, tak nás bylo o rok pozděj sedm chlupatých, po dvou letech si panička konečně přivezla Prettynku.
Všechno se mění a u nás byly také změny... bohužel smutné, Myška se odstěhovala do kočičího nebe. Utekl téměř celý rok, na naši Myšku pořád myslíme, ale už nás bylo zase sedm. Panička v roce 2013 přivezla z Hodonína nového brášku, Michálka, takového Míšu Kuličku. Rok se s rokem sešel a bylo nás osm. Panička už nikoho nehledala, ale sama si nás našla Julča, nemocná a hubená a tak ji panička vzala k nám. Po roce jsme našli další poklad. Růženku, krásné mourovaté Mimi. Tak nás bylo najednou devět.
Překulily se Vánoce 2015 a naše milovaná Prettynka se vydala za duhový most do kočičího nebe. Ale ještě před tím se moc kamarádila s našim parádním vánočním dárkem Boženkou z Flíčku z Nedakonic. Takže i když to bylo moc smutné a panička byla za nemocnou Prettynku moc nešťastná, tak nás pořád bylo devět i když nás naše kamarádka opustila.
V únoru 2017 jsme se rozloučili s Terezkou. Odstěhovala se, aby mohla být jedináček. Panička byla tenkrát moooc smutná a Terezka zase moooc zlá, až jsme si mysleli, že úplně zakousne malou Růžičku, jak ji nenáviděla. Ona nás ostatní bila už dávno, ale čím byla starší, tím byla zlejší. A tak dostala výbavičku a teď bydlí spokojená sama se svou novou paničkou.
Najednou nás bylo o jednoho míň a to paničce nějak nesedělo. A protože jí to nedalo pokoj, tak se zase jelo do útulku, ale tentokrát do Nedakonic do Flíčku, který panička taky objevila. A tak přijel na jaře v roce 2017 krásný černý uhlík Elzička.
Panička má ráda pěkně kulaté počty a aby jí to lícovalo, jelo se na podzim ve stejném roce zase na výlet do Hodonína a šup, přijel překrásný malinkatý moureček, úplné slaďoučké kokino Marcipánek. Panička byla tak moc spokojená, protože po dlouhé době měla doma zase mrňouse. Ale i on vyrostl. No a potom se přistěhoval Bohouš. Babička slavila 90. narozeniny a on nikým nepozvaný přišel na oslavu a už u nás zůstal. Bylo to takové maxi překvapení (nejen, že je velikánský, ale nikdo ho tady nikdy předtím neviděl, asi spadl z nebe).
I když z nás má panička pořád jenom samou radost (né že by si to zrovna ona myslela), tak máme doma i smutné dny. Takový hoodně smutný den byl, když nám umřela Julinka. Nebylo to překvapení, protože byla hodně hodně nemocná, ale smutné to bylo moc. Panička plakala a pániček jí na utěšenou vybral Sašenku z Flíčku. A tak je nás od září 2019 pořád fotbalová jedenáctka a kdyby někdo vypadl ve zlobení, na střídačce hlídá Čiko, nový kocourek od sousedů, který se u nás cítí jako doma.
A ještě na závěr, jako třešničku na dortu máme od posledního srpna sedmiletou holčičku Šupinku taky z Flíčku. Panička říkala, že je moc nebezpečné jezdit tam na čumendu na Den otevřených dveří. Tak to fakt nevíme, co se jí tam jako stalo.
Přešel další rok a v srpnu 2021 nás opustila naše krásná holka Lízinka. Bohužel přestaly jí poslouchat ledviny a tak ji panička nechala odejít, aby se netrápila...
Přišel další podzim, konec října 2021 a páníček udělal velký nález. Našel Toníka, mimino zakleslé v křoví, hladové a špinavé a tak se to mimino nastěhovalo k nám.
A protože panička je kočičí fanynka, pořídila si Fanynku, aby na to fandění prej nebyla sama. Fanča přišla o prázdninách 2022 a když jsme provedli sčítání koček, dopočítali jsme se šťastné třináctky. Takže je u nás o štěstí postaráno!
Jaro 2023 není příliš veselé, 13. března odešel do kočičího nebe za svými kamarády Michálek, dohnala ho zlá nemoc FIP a teď už spinká s Lízinkou a všemi ostatními našimi miláčky na obláčku.
Neuteklo mnoho vody v potoce a v Depozitu Flíček v Nedakonicích měli den otevřených dveří, no a panička zvědavá jela na čumendu a přivezla 1. června 2023 Olinka, krásného sněhobílého ťulíka.
Neuteklo mnoho vody v potoce a v Depozitu Flíček v Nedakonicích měli den otevřených dveří, no a panička zvědavá jela na čumendu a přivezla 1. června 2023 Olinka, krásného sněhobílého ťulíka.
 |
Sekretářka Tereza 
Ťulík Kryšpín
Madam Myška
|
 |
| Ferda třínožka |
 |
| Líza řečená Lízátko |
 |
| Pretty |
 |
| Míša Kulička |
 |
| Jůlinka osmá |
 |
| Růženka Rose |
 |
| Dáreček Boženka |
 |
| Elzinka z Flíčku |
 |
| Kokinko Marcipánek |
 |
| Bohouš zničehonic přišel 30.6.2018 a už neodešel |
 |
| Sašenka s velkýma kukadlama |
 |
| Kamarád Čiko od sousedů |
 |
| Nejmazlivější Šupinka na světě |
 |
| Toník lumpík |
 |
| Fanynka |
 |
| Olinek sněhuláček |
