Lidé, kteří nemají rádi kočky, se v příštím životě narodí jako myši. (Faith Resnick)

7. prosince 2015

Krásné sněhobílé Vánoce

Krásné sněhobílé Vánoce, jak se sluší a patří. Křupající sníh a růžové tváře, štěstí a pohodu přejeme všem kočkomilům!
 
 

7. listopadu 2015

Mimi

Růženka alias Mimi už nám hezky vyrostla. Je moc šikovná, všechno se naučila, na všechny si zvykla. Ráda baští dobroty a hrozně ráda si hraje. Je to malá divoženka, říkala panička. Lítá po domě jako vichr, řádí, honí plyšové myšky a háčkované pavouky, které nám panička objednala z útulku v Hodoníně. Jsou nacpaní šantou a to je potom hra divoká. Mimi panička ani páníček skoro vůbec neříkají Růženko, tak jí to asi zůstane. Růže je to fuk, stejně si dělá co chce a panička jí může volat desetkrát a Růža nepřijde.
Hrozně ráda si hraje s Michálkem a Kubíčkem. Prettynku úplně miluje. Ferda a Líza na Mimi syčeli, ale už přestali a možná se budou i kamarádit. A nepřítel všeho kočičího lidu, naše Terka už si na Mimi taky zvyká. Už ji neustále nesleduje, nepronásleduje. Když se náhodou potkají, tak většinou na sebe jenom juknou a velice výjimečně Terka Růžu prožene. Pánečci taky neustále hlídají jako ostříži a když nejsou doma, tak zatím Růženka bydlí na verandě. Zdá se, že je to na dobré cestě, říkala panička. Takže panička se nám asi neodstěhuje do toho blázince a Terka asi Růžu milovat nebude, to ona nikoho, ale panička věří, že jí dá pokoj a budou se holky respektovat. Růža se už taky nepo..., když na ni Terka bafne, protože už je to kočičí slečna a to se nesluší.
 
 





 

29. října 2015

Stěhování

Panička prohlásila, že se odstěhuje a my ať si děláme, co chceme, protože už na nás opravdu nemá nervy. Ona to ovšem říkala jinak, tak až se to nedá říkat nahlas.
To bude asi proto, že od té doby, co k nám přišla Růženka, tak ji Terka pořád pronásleduje a vysyčuje a taky jí sem tam vypráší kožíšek. Panička Terce koupila feromonový obojek na uklidněnou, Bachovy květové esence pro zlouny nedobré a teď už jen čeká, jestli to zabere nebo se půjdou shánět prášky na nervy. Jenom nevíme pro koho. Pro Terku nebo pro paničku?
Taky je možné, že se panička zlobí i na ostatní, protože od chvíle, kdy Jůlinka opustila pokojíček v patře a odstěhovala se za náma do kuchyně, tak ji honíme a syčíme na ni, když jde na kočičí záchodek. Nás to moc baví, ale Julča má strach, na záchodek se začala bát a našla si místečko v kuchyni. Panička, když ve čtyři ráno s páníčkem stěhovali ledničku, pod kterou to Julčino nadělení zateklo, zuřila jak tajfun. Ne na Julču, protože, jak říkala panička, můžeme za to my darebáci nevděční. Taková nespravedlnost na životě kočičím. A jestli to tak půjde dál, bude se muset panička odstěhovat do nějakého blázince nebo my půjdeme na dvůr. Kdyby ovšem panička raděj neslibovala, toto naše velké přání (jako být na dvoře a toulat se dle libosti) nám stejně nesplní.


Se asi budeme muset stydět...
 

5. října 2015

Marod

Kryšpínek je těžký marod. Minulý týden ho pánečci hledali a hledali a on se dva dny neukázal. A když konečně dorazil, tak moc kulhal. Panička mu prohlédla nožky a zjistila, že má obě pravé nohy asi pořezané. Někam skočil nebo šlápl, možná do střepů nebo na nějaký ostrý klacek a teď má v pravé přední i zadní noze díru. Jelo se za panem doktorem, ten rány vyčistil, zavázal a taky dostal Kryšpín injekci. Pak doma stonal a trpěl. Pan doktor Kryšpínovi nožky už třikrát převázal, Kryšpín je fešák, jednou má modré a podruhé zelené obvazy, úplná módní přehlídka. Jenom už toho má plné zuby, vzteká se, ječí a třepe nohama, protože o ty módní doplňky vůbec nestojí. Už ho přešlo i bolístko a nechce být doma ani za nic a tak s těma zafačovanýma nohama běhá po zahradě a lozí přes plot. Panička a páníček se jenom děsí, aby si zase někde něco neroztrhl. Třeba prdku.





 
 
Růženka už si u nás úplně zvykla. Je to malá divoška. Běhá, skáče, honí myšky a jak říkala panička, je moc milá. To se sice nezdá Terce, ale už si na Růženku, vlastně Mimi, tak jí říká panička, docela zvyká. Číhá na ni sice pořád, ale když se potkají, Terka ji nezmydlí okamžitě, ale až za chvíli. Pánečci se je snaží neustále hlídat, Terku mazlí, aby nežárlila. Taky je oddělují a tak se u nás teď shání dveře do kuchyně. Ale až si Terezka zvykne, tak žádné dveře nebudou potřeba, říkala panička. Terka je prostě upír a musí vždycky někomu pít krev... Prettynce, Michálkovi, Růže a hlavně paničce.
 





 

11. září 2015

Momentky

Znavený Kubík

Tulák Kryšpín

Velký a malá

Malá a velká

Čumík

Naše mimi

Predátor Terka

2. září 2015

Mimi

Máme doma prázdninové překvapení, kočičí miminko. Páníček s paničkou si dovolovali, popíjeli dobroty a odpočívali a najednou někdo moc zvonil. Byla to sousedka a chtěla vědět jestli se někdo z nás neztratil. Ona nás všechny nepozná a tak si myslela, že malé mimikotě, které se motalo po silnici je naše ségra. Páníček vzal prcka a donesl ho domů, aby ho nepřejelo auto. Sice všeho moc škodí (ovšem koček určitě není nikdy dost), ale přece toho prcka nenecháme uprostřed silnice.
Ukázalo se, že je to holka a má svrab a nechce baštit. Dostala jméno Růženka, prý Rose jako květinka. A taky léky od pana doktora a musela do karantény. Kdo neví, co to je, tak ji panička ošklivě zavřela samotnou v pokoji. My jsme se na ni těšili, Růženka na nás asi víc a protože s vězením nesouhlasila, zlobila a držela hladovku.
A pak nám ji panička ukázala. Je malinká a trochu se bojí. A to nemohla přehlédnout Tereza. Panička sice zuřila, ale málo platné, bílý upír už Růžičku několikrát vyprášil. Panička supí a doufá, že se Terka zklidní, protože Růženka se jí začala hodně bát a taky má panička strach, aby Terka Růže nenabančila na záchodku a Růža z toho neměla záchodkovou fóbii. Pak by mohla chodit čůrat třeba do kouta. Terka dostala novinama, panička ji zalila rozprašovačem, ale ta malá sadistka se jenom opráší a řítí se zmydlit každého, kdo se jí dostane pod tlapky.
Líza se urazila a nechce s Růženkou kamarádit. Zato Michálek a Pretty si ji oblíbili a olízali, protože mají malošku rádi.
Tak a je po překvapení, máme novou ségru a je nás už víc než dost. Říkala panička.
 




 

3. srpna 2015

Letní momentky

Julča si stele....

V meruňkách se špatně leží...

To je správné místo na spaní...

Julča je trdlo, meruňky se musí vyndat...

Ségra s bráchou tulení...

Šantá....

Terka šňupá šantu, z toho bude průšvih...

Ošantěná Terka...

Ošantěná Terka...

Ošantěná Terka udělala pořádek na stole.

Ošantěná Terka uklidí i odpadky.

Míša se na to nemůže dívat, zalezl do kukaně.

Míša je pohodář, Terka ho nerozhází.

17. července 2015

Lenoši

Léto je v plném proudu, je vedro a my jsme z toho celí uondaní. Nechce se nám nic podnikat, odpočíváme, spinkáme a válíme se v trávě. Panička hartusila, že je strašné sucho a tráva úplně žlutá, ale protože nám do voliéry zase tolik nesvítí a panička nám trávu občas zaleje, máme ji ještě zelenou. Na jídlo líní nejsme a když se rozdávají kuřecí prsíčka, tak to si i pospíšíme.
Máme taky hezkou novinu. Julča se nás po roce přestala bát. Ne že by nás milovala, ale začala mezi nás chodit, nebojí se do kuchyně a obýváku, přestěhovala se zpod postele nahoru na postel na peřinku a už si i lehne v obýváku za paničkou na gauč. Ale že jí to trvalo. Zato má jednu velkou neřest. Straší Kryšpína a děsně na něho křičí. Kryšpín teď bydlí venku, ale až se ochladí, tak nevíme, co ti dva budou provádět. Snad ho Julča nezačne třískat.
Panička nám pořídila taky nový pelíšek. Krásnou voňavou kožešinku. Hned jsme si na ní ustlali, abychom si ji pěkně označili.
Jo a taky se musíme pochlubit, vyhráli jsme sto kapsiček Felix, protože jsme náramní fotomodelové. Všichni.
 
 
Nová kožka

Nová kožka

Julča po roce sestoupila z patra do přízemí

Když se podávají kuřecí prsíčka

Julča taky začala chodit na kuřecí prsíčka

Fotomodel Kubíček

Velké horko = velké válení

Velké horko = velké válení
 

27. května 2015

Domácí pohoda

Včera pršelo, jen se lilo. My jsme se doma povalovali, ani venkovní zahrádku nám páníček neotevřel. Pak přišla panička z práce a dostali jsme dobrou kapsičku od kocoura Felixe, ne ty mizerné konzervy, co nám panička podstrkuje a mumlá něco o 70% masa, my jsme totiž fajnšmekři. A protože už jsme toho válení měli dost, hledali jsme nějakou zábavičku. Našli jsme na verandě skvělou věc, sušil se tam deštník. Takový deštník je skvělá hračka, jezdí, šustí, převrací se a taky se do něj dobře schovává a když jste šikovní, můžete se do něj i zamotat. A my šikovní jsme, zařádili jsme si. Jen nás udivilo, že panička nevřískala kvůli tomu šustotu, ale přelévala voňavý sirup z černého bezu a nás si nevšímala. A tak si za  to vlastně mohla sama, že z deštníku nic nezbylo. Drátky jsme pokroutili a polámali, šustilátku rozsápali, náramně se pobavili a panička bude asi mokrá.
Panička taky poklízela a povlíkala, jak ona říká, tu věčně chlupatou postel. Nevíme, co se jí nezdá, my jsme s našima kožichama úplně spokojení. A taky se paničce nedá zavděčit. Prettynka s povlíkáním pomáhala, ale panička ani nepoděkovala. A tak se Ferda, aby panička věděla, že jsme fakt užiteční, dnes ráno přežral a pozvracel pořádně koberec v ložnici a taky si ublinkl na koberec do obýváku. Tak a teď paničky ví, že bez nás by se neobešla.
 
 
Hledej pomocníka

Pretty pomáhá stlát čistě povlečenou postel.

Odpočinek po těžké práci.