Atentát

Panička se asi rozhodla, že se nás zbaví. Už zase do nás cpala jákési prášky. Fuj! Prý pro naše zdraví, tak to jí nevěříme, určitě nás chtěla otrávit, takovým fujtajblem ... prý na odčervení. Ale Terka to paničce vytmavila. Už po několikáté ji prokousla prst, minule jí udělala díru do nehtu a dnes jí prokousla polštářek. Panička teda zase řvala... něco o darebácích nevděčných a o tom, že nás nacpe do salámu... tak to nevíme, co tím myslela. Panička pak říkala, že kvůli Terce jí ten prst asi upadne, ale to bysme nechtěli, to by nás pak panička nemohla tak hezky hladit, asi budeme muset, my kluci, Terce domluvit!



Panička do nás něco nacpala....




Kuba se snaží být neviditelný...




Pěkně nás naštvala...




Já musím taky?




Zdrhám...
 



... do úkrytu!



Měli jsme věšák

Doma se všechno pořád točí kolem Terky, my ostatní jenom přihlížíme. Ale my Terce nezávidíme, protože narozdíl od ní všichni slyšíme, a tak bysme ty hromy a blesky, co metá panička, museli poslouchat. Terce je to fuk, ta je spokojená. Měli jsme na verandě věšák a Terka si z něho udělala gauč. Panička říkala, že ho musí odnést na půdu... v létě není sezóna kabátů a hlavně než ho Terka roztříská a při tom ještě vymlátí okno, stál totiž u okna. Ale panička si nepospíšila a věšák už schovat nestihla. Terezka mávala paničce a páníčkovi, když jeli na nákupy a spadla i s věšákem. Věšák to nepřežil, ale jak říkal páníček paničce... hlavně, že to přežila Terka. To o nás ostatní si takovou starost nedělají. Nespravedlivci. My si hovíme po gaučích a šplhadlech a tak nám asi nic nehrozí.



Terezka si vegetí...




Terezka mává...




Hovící Kryšpín




Hodňousek Ferda




Všeobecná pohoda




Čert....




... nikdy nespí!