Kočkodáni podivní přejí veselé Vánoce

Panička říkala, že jsme nějací divní, sice nemá moc zkušeností s kočkochovem, předtím měla jenom Sárinku dalmatinku, ale nějak se jí prej nezdáme. Ona si myslí, že normální, slušně vychovaná kočka nedělá, to co děláme my, my jsme totiž pachatelé divných skutků...

Největší pachtel je Tereza, sice je nejmenší, ale nejvíc řve, řve tak, až uši zaléhají, na pána i na paničku, když něco chce. Hlavně páníčkovi každý večer vysvětluje, že už má jít do pelechu, protože ona už na něho čeká, běhá za ním jako psík, děsně ječí a chodí mu ukazovat do ložnice, že už je čas...

Taky pořád hlídá, aby jí něco neuteklo v kuchyni, než si panička stihne nalít polévku, už jí Terka leží na talířku... a navíc nás všechny mlátí, někdy se kamarádí, ale když se jí něco nezdá, tak fásneme.

Kubíček je hodný, poslušný kocourek, nevymýšlí si nad miskama, ale je ujetý na paničku, pořád ji pronásleduje, tulí se, ožužlává jí ruce, nohy... a pořád se jí cpe na klín, aby se mohl mazlit. A navíc si pořád okusuje drápy, úplně si je ohlodává a žužlá igelitové sáčky, po těch je přímo posedlý. Panička taky každé ráno řve v pelechu už od pěti hodin, protože Kuba ji obchází a žužlá jí vlasy a panička ječí, ať jí dá pokoj, že chce ještě spát, i když jí budík zvoní 5.05.
Kryšpín, prý taky dělá divné věci, nechce chodit vůbec domů a tak ho pánečci lákají alespoň na noc, aby se v klidu vyspal a nebyla mu venku zima, i když tam má boudičku plnou sena a taky ji náležitě využívá. On se teda nechá večer přemluvit, vytuhne v obýváku nebo v ložnici, ale vstává tak ve tři ráno a chce ven. No a aby ho pánečci pustili, tak skáče po poličkách a schválně šťouchá do obrazů, které se pak houpou, což paničku spolehlivě katapultuje ven z postele. A pak se zdá paničce praštěný.
Líza Lízátko je taky ťulda, dělá, že je plachá, nesmí se na ni šahat, ale jak večer zjistí, že je panička ve sprše (to je těsně před tím, než jde panička do pelechu), čeká věrně za dveřma koupelny. A když pozná, že panička je hotová, tak vříská a tluče tlapkama na dveře, jako, že si má panička pospíšit, jít ji hladit do postele, tam se Líza otírá, nastavuje hlavičku, záda i bříško a chce hladit a hladit a hladit....
Ferdinand je moc hodný, ten se umí chovat. Každé odpoledne se jde vymazlit za páníčkem, potom půl dne honí nějakou hračku a pak chodí krást Osmákovi z klece seno a tahá ho po baráku. Ferda má jenom jednu malou úchylku, krade drátěnky, nejlépe ty mokré a použité po mytí nádobí. To se ale paničce nelíbí, jinak se jí líbí všechno.
A Myška ta na nás kašle, ta si bydlí na samotce u paničky v šatně, kam my nesmíme, protože taháme nítě z oblečení. Je to dobrá zábava, ale panička jí není vůbec, ale vůbec nakloněná.

Ale panička nás má ráda a my máme rádi paničku a vy se taky mějte všichni rádi, to vám přejeme, abyste měli krásné Vánoce!!!

Nenapravitelná Tereza

Tereza pojede do polepšovny... říkala to panička.

Terka se totiž včera rozhodla podniknout výstup na nejvyšší skříň u nás doma a při té příležitosti vysypala paničce dózu plnou šutrů, které jí vozí kamarádi od moře. To by asi ani tak nevadilo, ale jak ty kameny padaly jeden za druhým přímo na topení, to zůstalo celé puntíkované... panička má zvláštní vkus, nadávala, ale nám se to líbí. Panička se asi taky zlobila, protože Ferda, jak se lekl toho hrozného šramotu, skočil do misky s vodou, všechno vylil a postříkal zeď.
Škoda, mohli jsme vyzdobit všechna topení.
Panička je asi ještě naštvaná od minulého týdne, Terka jí ze všech stran otřískala drahocenný, asi z lásky darovaný, smaltovaný hrneček... ale stejně nás má ráda, to se pozná, včera jsme za odměnu dostali krůtí prsíčka... a to se zase ukázalo, že panička má divný vkus. Když nám tu dobrotu krájela, tak se divně tvářila a několikrát říkala, jak to maso divně páchne... vůbec tomu nerozumí, to byla vůně, nacpali jsme si čumáčky i bříška k prasknutí.