Růženka alias Mimi už nám hezky vyrostla. Je moc šikovná, všechno se naučila, na všechny si zvykla. Ráda baští dobroty a hrozně ráda si hraje. Je to malá divoženka, říkala panička. Lítá po domě jako vichr, řádí, honí plyšové myšky a háčkované pavouky, které nám panička objednala z útulku v Hodoníně. Jsou nacpaní šantou a to je potom hra divoká. Mimi panička ani páníček skoro vůbec neříkají Růženko, tak jí to asi zůstane. Růže je to fuk, stejně si dělá co chce a panička jí může volat desetkrát a Růža nepřijde.
Hrozně ráda si hraje s Michálkem a Kubíčkem. Prettynku úplně miluje. Ferda a Líza na Mimi syčeli, ale už přestali a možná se budou i kamarádit. A nepřítel všeho kočičího lidu, naše Terka už si na Mimi taky zvyká. Už ji neustále nesleduje, nepronásleduje. Když se náhodou potkají, tak většinou na sebe jenom juknou a velice výjimečně Terka Růžu prožene. Pánečci taky neustále hlídají jako ostříži a když nejsou doma, tak zatím Růženka bydlí na verandě. Zdá se, že je to na dobré cestě, říkala panička. Takže panička se nám asi neodstěhuje do toho blázince a Terka asi Růžu milovat nebude, to ona nikoho, ale panička věří, že jí dá pokoj a budou se holky respektovat. Růža se už taky nepo..., když na ni Terka bafne, protože už je to kočičí slečna a to se nesluší.
