Kroměříž... co je to? Poslední dobou tohle slovo slyšíme u nás doma často. Panička ho občas říká a přitom se na nás ošklivě kouká. Minulý pátek tohle slovo použila několikrát a taky říkala, že se z nás asi zblázní. Pánečci totiž nebyli v pátek doma a my jsme si moc hezky pohráli. Kuba honil nějakou mušku, Ferda lozil pod sedačkou a odrážel se drápama až nítě létaly, Terka listovala v knížce a chodila pánečky vyhlížet z poličky v ložnici, tam výborně vidí na ulici před domem.
A když se páníček a panička vrátili, panička vypadala bledě (Terka se pro tyto případy rekvalifikovala na zdravotní sestřičku, aby mohla paničce podávat mazlíci první pomoc), asi se fakt brzo zblázní.
Kuba při honbě za hmyzem vyrval v obýváku poličku ze zdi a Terce se to povedlo v ložnici. Ferda vytahal spoustu nití z nového gauče, je to totiž zajímavější než staré kočičí šplhadlo, ale panička pro to nemá příliš pochopení. A panička ani neocenila Terčin literární počin, protože Terezka listovala tak svědomitě, až několik prvních stran v knížce drápkama hezky odpreparovala (po kočičím vyrvala).
Panička taky říkala, ještě že Líza, Myška a Kryšpínek se povedli, copak my ne? Asi je s sebou vezme na výlet do Kroměříže.
Naši páníčci všechno dali do pořádku, dostali jsme dobrou večeři a před spaním jsme se mohli pomazlit... takže do té Kroměříže pojede panička asi až příště. My ji určitě rádi pomůže zabalit kufr, to je skvělá práce, pro nás jak dělaná! Až bude panička vybalovat, určitě si na nás vzpomene (není nad chlupaté tričko nebo vytahaná oka ze svetru :-)
