Lidé, kteří nemají rádi kočky, se v příštím životě narodí jako myši. (Faith Resnick)

19. prosince 2014

Veselé Vánoce a skvělý rok 2015

Přejeme všem krásné Vánoce a super rok 2015. Hodně zdraví, pohody, štěstí a úspěchů.
Všichni myšilovci i páníčci z Bílovic
 
 

Operace Jůlinky

Jůlinka už je po operaci ouška. Pan doktor jí vyndal zvukovod, ouško zašil, takže už se nemají kde dělat pořád dokola další a další záněty. Julča přijela s trychtýřem na hlavě, nespokojená a naštvaná. Panička jí domlouvala, že to musí vydržet a že už bude dobře. Ale na to jí Julča neskočila, ošívala se, mlela sebou, běhala pozpátku, hlavu strkala do škvír tak dlouho, až si ten parádní límec strhla.
Pak se úplně uklidnila a nabaštila a taky si radostně hrála. Pan doktor na kontrole nakonec řekl, že ho mít nemusí a taky že je šikulka, protože na stehy si ani jedním drápkem nesáhla. Tak snad to Julče vydrží, tahat stehy pojede až v lednu. Panička a páníček Julču vyfotili, ale tentokrát jsou to obrázky pro silné povahy. Kukněte.
 
 



 
 
 

11. prosince 2014

Zase ta Jůlie

Jůlinka už je zase nemocná. Už po několikáté se jí vrátil do ouška zánět. Panička jí kape kapky, dává antibiotický sirup a Jůlinka se zlobí a zlobí. A tak bude muset Julča na operaci. Pan doktor jí ouško rozřízne, vyčistí a zašije a Julča už zánět mít nebude. Bohužel bude Julča na jedno ouško hluchá. Ale to nevadí, druhým uslyší co potřebuje a ven nechodí, tak jí nehrozí, že by přeslechla auto nebo zlé psisko.
Panička se zlobí na Ferdu a Terezku. Jsou to dva loupežníci a trápí Julču. Ta je potom celá vyděšená. Ferda ji sem tam prožene. Terezka se k Ferdovi ráda přidá a tak včera Julče nabančili. Terezka ji taky škrábla do očička. Jůlinka byla tak vynervačená, že se pokakala i počůrala a taky sežvýkala půlmetrový provázek.
Panička teda zuřila, jak už dlouho ne. Všechno uklidila, Julču pomazlila a teď čeká, co se bude dít s provázkem. Panička se děsí, že půjde Julča rovnou na dvě operace.
Ferda s Terkou byli už dlouho podezřele hodní a takto to dopadlo. A tak teď bude Julča před nima schovaná sama v pokojíčku a až se úplně uzdraví, třeba se ti dva polepší.
Jó a panička naše popletená už konečně koupila nabíječku k foťáku, když tu původní vyhodila při úklidu. Nebylo to jen tak. Nabíječka nefungovala, panička tedy koupila i novou baterku a nabíječka stále nefungovala i když ten mladý a milý prodavač v obchodě říkal, že je vše jak má být. A tak panička chodila do obchodu až narazila na staršího milého prodavače a ten jí nabíječku vyměnil. Máme konečně dobito a fotíme. A tak můžeme ukázat, jak to Jůlince sluší, jak se máme a také jaké nám panička pořídila šplhadlo chrápadlo číslo dvě.














 

24. října 2014

Jůlinka a spol.

Panička je úplně popletená. Nemá žádné nové fotky, i když máme nový foťák. Ona totiž pořád uklízí, prý kvůli nám. To tak! Vyhodila se starým foťákem nabíječku starou i novou, pečlivka. Takže nefotíme, protože máme vybito. Ona tu nabíječku koupí, ale stojí tolik, co celý foťák a tak shání něco levnějšího. Ona umí hezky utrácet peníze.
A tak teď vůbec nedokumentuje, jak se nám naše nová ségra Julča změnila.
Už nemá takový ušmudlaný kožíšek, ale krásný, hebký a lesklý, prý voní. To my nevíme, my k ní nečicháme, protože se nás bojí. A taky říkala panička, že přibrala. Má pěkné bříško a ztloustl jí ocásek. Už ho nemá jako tkaničku do boty, ale pořádnou kočičí ozdobu. Taky ouška se jí zahojila, zánět se sice vrátil, ale paní doktorka napsala Julče znovu kapky a už je v pořádku. Panička říkala, že je ráda, Julče na začátku lítaly z rozškrabaných oušek chuchvalce krve, když zatřepala hlavičkou.
Panička se postarala o Julču, ale na nás nezapomněla. V sobotu jsme měli oslavu, bylo to už pět let, co si pánečci přivezli Terku z Hodonína. Dostali jsme kapsičky, gurmetky a taky šantové myšky na hraní. Panička sice slibovala dort, ale tohle bylo lepší. Jó a panička nám taky koupila ještě jedno šplhadlo, protože drapák máme pořád obsazený. Hned jak panička obstará tu nabíječku, všechno vyfotí!
Kubíček byl zase u pana doktora, pořád mu nějak divně bublá v nose a dostal antibiotika, která mu vůbec, ale vůbec nechutnají. Panička Kubíčkovi cpe stříkačkou příšerně sladký a lepkavý sirup. Kubíček slintá a prská a všechno je zapatlané. Hlavně aby přestal bublat, říkala zalepená panička. Snad už pak budeme všichni zdraví.
 

14. srpna 2014

Jůlie

Ták a je po tajemství.
Panička nahoře v pokoji měla něco zavřeného. Říkala tomu Julčo a nosila nahoru pamlsky a taky se odtamtud ozývalo mňoukání. Nám se to hned zdálo divné. A měli jsme pravdu. Panička tam schovávala novou ségru. Páníček říkal, že je to jako v té písničce, jak se zpívá: Osmý den schází nám... No a nám scházela osmá kočka, tak to páníček myslel. Panička raděj nic neříkala.
Julča k nám přišla sama. Ustlala si na rohožce, byla hrozně hubená a taky nemocná. Na jedno očičko nevidí, měla svrab a ouška plná hnisu. Proto panička pořád jezdila se zakrytou přepravkou kamsi za panem doktorem. Pak prohlásila, že je to naše nejdražší kočička a nám je jasné, že nemyslela na lásku.
Julča dál bydlí nahoře v pokoji a bojí se jít za náma dolů. Byla sice jednou ve voliéře, ale to neměl vidět Ferda. Dal Julče na prdel a pak jí ještě párkrát prohnal, aby jí bylo jasno, kdo tady velí. Jenže to se Ferda spletl, tady velí panička (ona si to pořád ještě myslí). Ferda dostal vyhubováno a dal Julče pokoj. Jenže Julča se od té doby bojí víc než na začátku. Panička říkala, že je divné, že ji nenahání Terka, ta je u nás vyhlášená nedobrota. A aby to paničce nebylo líto, rozhodl se Julču pro změnu prohnat Kubíček.
Julča se usadila pod postelí a panička hudruje, že jsme banda nepolepšitelných darebáků a čeká až nás to přejde a Julča se uklidní.
My musíme ještě požalovat na paničku, protože Julča lozí pod postel taky kvůli ní. Vy byste tam nezalezli, kdyby vám někdo dvakrát týdně čistil uši? Fuj.
 
 


PS: panička říkala, že Julča je chudák a my banda potvor. Nejdřív Julču proháněl Ferda, potom Kubík, pak Terka a teď ji zase honí Ferda. Panička říkala, že patříme do polepšovny a taky, že ji z nás asi trefí, jen nevíme co.

4. července 2014

Šplhadlo

Máme nový nábytek. Ne panička a páníček, ale my. Minulou sobotu pánečci sedli do auta a odjeli. Když se dlouho nevraceli, zdálo se nám to divné, v sobotu přece nechodí do práce. A pak se odpoledne vrátili a z auta tahali nějaká prkna a matrace a taky sloupy. Hned nám bylo jasné, co to je. Pánečci totiž odjeli do Brna na výstavu kočičí a výjimečně nepřivezli kočku, ale šplhadlo. Je to frajeřinka až z Polska a proto to není šplhadlo, ale drapak. Říkala panička. Ať si tomu říká jak chce, hlavně, že se na tom dají báječně brousit drápy, povalovat a dřímat a ještě ke všemu je to estetické. To taky říkala panička. Nám se líbilo i to naše olysalé a oškubané staré plyšové šplhadlo, o kterém někteří kamarádi říkali, že je ošklivé.
Terka pomáhala celou tu parádu smontovat, asistovala a strkala čumák úplně do všeho a taky jako první oležela všechny měkoučké matrace.
Jó a abychom nezapomněli. Panička něco schovává nahoře v pokoji. Zavřela dveře, nosí tam kapsičky a konzervy, chodí tam několikrát za den a říká tomu Jůlinko. Že by nová ségra?
 
 






 
Líza kašle na nové šplhadlo ve starém pelíšku.
 

20. května 2014

Jak se Terezka zase vyznamenala

Onehdy si panička vytáhla, jak ona řekla, po sto letech šicí stroj. Něco mudrovala a šila páníčkovi do práce závěsy. A když to doděla, šla si s páníčkem na zahradu sníst grilované masíčko a vypít skleničku vína. Nás nepozvala. Dobře jí tak. Terka se za nás pomstila. My si to alespoň tak myslíme.
Panička nechala šicí stroj na stole a Terku vedle v košíčku, aby ji nevzbudila. A tato ohleduplnost se jí fakt nevyplatila.
Když se vrátila po hezké přestávce, málem ji kleplo. Šicí stroj ležel na zemi, spadl přímo na prodlužovací šňůru do elektřiny. Prodlužka byla roztřískaná na cimpr campr a trčely z ní dráty. Šicí stroj vypadal na první pohled dobře, ale pak se ukázalo, že tu se ulomilo to, tu se kolečko polámalo a motorek shořel.
Panička ječela jak leopard, ale moudrý páníček říkal, že jsme měli obrovské štěstí. Nevyhořeli jsme a Terku ten proklatě těžký šicí stroj nezabil.
Panička se uklidnila a na internetu si stejný stroj vydražila, prý ze dvou udělá jeden. Očekávala sice použitý, ale funkční šicí stroj. Alespoň pán, co ho prodával, ho tak popsal. Panička zaplatila a čekala a čekala, nadávala a čekala a nakonec, po dlouhé době stroj dorazil. Nefunkční. A slízla to Terka. Dostala od paničky vyhubováno, že se hodí tak leda do salámu a za všechny trable a finanční škody může ona. Terka byla nadmíru spokojená. Vždyť je hluchá a panička ji při tom hubování tak hezky hladila.
 
 
Tak tahle může za všechno...

Ale je fakt fotogenická...

Místo činu, po činu...




Panička by ji prej dala korunu... a my zase nic...

Upír na hrášku
 

19. března 2014

Ferdinand Zlobivý

Ferda je lumpík.
Říkala to panička a taky se tomu smála. Asi vtip. My ovšem souhlasíme. Na Ferdu asi leze jaro. Panička taky říkala, jak je to dobře, že tak řádí a je plný energie. Ještě před rokem byl totiž pořádně marod.
Teď honí Terku, ale ta si to určitě zaslouží. Ona totiž honí všechny a nejen to, pořád vrčí a nadává. Ferda běhá a skáče po bytě, úplný kozlík Matěj a je pořád veselý. Za páníčkem a paničkou se chodí tulit, lepí se na ně, lísá se a mazlí a mazlí.
Má taky nový zvyk, v noci vleze paničce na hlavu, zadní tlapy jí omotá kolem krku, tím jeho chlupatým ocasiskem přikryje paničce nos a spí.
Panička si nemůže vynachválit. Prý k Terce na nohou, Michalovi na břichu a Kubovi pod peřinou jí scházel už jenom Ferda na hlavě.
Ferda se taky rád přitulí a pohraje si s Kubíkem. Ten je z toho celý vedle, ale to Ferdu neodradí.
Ferdy je plný dům, všude strčí nos a taky stěhuje věci. Hlavně v noci. Už třikrát vzbudil paničku, když v ložnici na skříni stěhoval pelíšek. Spává v něm Kuba, Lízátko a Prettynka, ale Ferda se rozhodl, že jemu se na skříni nelíbí. Dvakrát ho shodil až ho polámal a do třetice panička ze spaní vyletěla, zařvala a Ferda stěhování nechal.
Asi už zahájil jarní úklid.
 

Naše chlupatá lasička...


Nemysli si Terko, já ti vypráším kožíšek.


Kdo je kdo?


Kubíku nikam nechoď, já tady budu ležet s tebou.


Kubíček si ušlapává pelíšek...


 No a po té lopotné dřině Ferda náležitě relaxuje.

 

Nerušit, rozjímám...


Shodit ten pelech na zem byla fakt fuška...

 

7. ledna 2014

Bratrská láska

Je to velká láska kočičí. Kubíčka jsme si přivezli úplně na začátku roku 2010. Je pravda, že jsme jeli pro Prettynku, ale ta s námi nechtěla.
Druhý pokus přivézt Prettynu o rok později k nám dopadl opět jinak než jsme chtěli a dovezli jsme si - tentokrát Lízu.
Prettynka je k nám asi chtěla propašovat :-) 
Sama se k nám nechala přemluvit až v březnu 2012.
Ovšem s Kubou po těch dvou letech  asi hned poznali, že jsou sourozenci a od té doby je to láska bratrská jako trám.