Panička si pod stromeček od Ježíška, teda spíš od páníčka vydyndala krmítko pro ptáky. Ne že bysme už dvě neměli, ale paničce se zdálo, že máme hezký výhled do dvora ne tak před dům na ulici. A tak jsme si nadělili krmítko. Je to velmi užitečný dárek, protože můžeme celý den sedět na topení pod oknem a pozorovat ptáčky, jak se nacpávají venku za oknem. A že si dávají do zobáčků... už sežrali padesát kilo slunečnice a to ještě ani nezačala zima. Ale jsou k sežrání (alespoň nám se zdá), lítají k nám stehlíci, sýkorky, zvonci, dlaskové, strakapoudi, vrabci, brhlíci i hrdličky a kosáci. Panička si pochvaluje a my taky, to by byl skvostný jídelní lístek. Jenže takové menu nám nikdo nedopřeje a tak zůstaneme u svých granulí, kapsiček, konzerviček i kuřecích prsíček... koneckonců my vlastně nemáme důvod ke stížnostem.
Jůlinka má vytahané stehy, už ji ouško nebolí, ale stejně se nám pořád vyhýbá. Je trochu odvážnější, ale Terezka a Ferda si nedají říct a když můžou, tak Julku vypráší a pak se nemůžeme divit, že si bydlí sama na poschodí ve svém 1+kk. Alespoň panička už nenaříká, že se jí Jůlinka bojí, protože už ji nestrká dvakrát denně prsty do uší a stříkačku plnou antibiotického sirupu do tlamičky a to Julča fakt umí ocenit.
Žádné komentáře:
Okomentovat