Lidé, kteří nemají rádi kočky, se v příštím životě narodí jako myši. (Faith Resnick)

12. dubna 2018

Dopis pro tetu Naďu

Marcipánek napsal dopis tetě Nadě z hodonínského útulku, odkud si ho vloni v září panička přivezla.
Panička říkala, že se mu u nás asi líbí.
"Milá teto Naďo!
Musím ti napsat, že už jsem velký frajer, i když panička si myslí, že jsem stále miminko.
Já totiž pořád musím chodit za Michálkem do pelíšku a omilovávat se s ním, i když už se tam oba vůbec nevejdeme, ale já to mám rád.
Taky mi panička dává papaní ze stříkačky (to mám taky rád), každý den totiž mixuje konzervu pro anorektičku Jůlu, a aby nemusela ty drahé zbytky vyhazovat, Marcipánek si vysaje dvě tři velké stříkačky. Je to totiž moc velká dobrota a panička se vždycky směje, že jsem její mrcacínek miminek. Ale když já tak krásně nasávám a žužlám tu stříkačku, že mi panička neodolá a vždycky dostanu.
Taky nám teď panička nechává otevřenou voliéru celý den i v noci (to lítám, jak smyslů zbavený a honím můry a broučky) a navíc můžeme na půdu, tak to je teda něco. Nevím, kam dřív střelit, venku to náramně voní, houpačky a prolézačky jsou bezva a na půdě máme koše se senem a nové škrabadlo, celý kmen ze zakrslé jabloně a taky lozím po trámech až úplně pod střechou v té největší výšce. Jsem prý jak urvaný z řetězu nebo vystřelený z praku? Lítám si po celém baráku, nahoru, dolu, s Kubou, s Boženkou, s Elzou, kdo má zrovna čas. Já to prostě všechno nestíhám.
Panička si taky pochvaluje, že jsem hračička, i když dnes ráno, když jsem dělal kotrmelce v záchodku, který panička zrovna vybírala, tak to mě teda moc nechválila, pokud není "ty čuně" pochvala.
A hlavně se paničce líbí, že jsem za ní začal každé ráno chodit do postele.
Vlezu si jí kolem krku a nechám se vymazlovat, pokud se mi teda paničku podaří vzbudit. Panička říká, že se lísám a že jsem její miloučké slaďoučké kokinečko, ale nedávno říkala, že jsem tchoř. Když jsem jí tak ležel kolem krku a za uchem a na hlavě, tak jsem si tak trochu poprdkával a to panička mrčela, že jí celou noc prděla do úsměvu Elza a teď ještě já. Ale nevyhodila mě, protože mě má ráda. A když máte někoho rádi, tak se vším všudy i s prďánkama.
Tak já se tady pořád mám a vy se v Hodoníně taky mějte :-)
Frajerský starosta Marcipánek"
 
 
Na číhané ve voliéře..

Bobo (božská Boženka) a Marcipánek

Pan starosta

Páníček vyrobil škrabadlo na půdu, do obýváku ho panička fakt nechtěla.

Růža obhlíží pelíšky.

Letní půdní noclehárna

Růža se jde uložit.

Není nad poleženíčko na seně.

Růženka pak vždycky krásně senově voní.

Boženka to asi zkoušet nebude.

Marcipánek nemá čas na spaní...

Co kdyby tam bylo nějaké překvapení...

...to by bylo vzrůšo.

Růža trámová

8. dubna 2018

Momentky předjarní

Panička dnes usoudila, že je třeba provětrat bydlení. Celý den jsme měli voliéru dokořán, mohli jsme na půdu, kam naše ctěná libost zatoužila. Dokonce nám páníček na půdu dotáhl speciální škrabadlo, které vyrobil... totiž kmen ze zákrsku jabloně. Ale to až příště. Panička říkala, že se ještě musíme pochlubit vyvalovacíma fotkama z konce zimy.

Elzinka je čistotná kočička.

Marcipánek vyrostl, ale pořád si myslí, že se s Michálkem vejde do pelíšku, jako miminko... nevejde.

Nevyšlo to s Michálkem, tak to zkouší s Boženkou.

Teplíčko u topení.

My už bychom rádi ven.

Nuda... ven se ještě nekoná.

Bobík a Kubík si nahřívají prdky.

Pan starosta vyrostl...

...ale paničce pořád připadá jako ňuňavé miminko.

Bobík si krátí čekání na jaro...


18. února 2018

Marcipán partyzán

Marcipánek partyzánek, tak mu někdy říká panička, je velký bojovník. Neustále něco vláčí, morduje, zakusuje a přepadává ze zálohy. Hned ho má za krkem Míša, hned Boženka nebo Kubíček. Skáče po Elze, po všem a po všech a hlavně paničce na ruce a nohy. Panička pak pořád vřeští a nadává, že má úplně rozsápané ruce, ale Marcínovi je to fuk neb je to báječná zábava.
Panička si ovšem jenom nenaříká, Marcipánka taky chválí a nás všechny, prý jsme velcí tulínci a mazlíci. Marcipánek začal chodit za paničkou, přitulí se, mazlí a hladí a děsně vrní... a pak paničku dohlodá. A nejen paničku. Nedávno se s paničkou díval na televizi a hrozně ho zajímalo zapínání na paniččině svetru. Má totiž na svetru, vlastně měla, velké plastové cvočky. No a Marcín se přitulil a žužlal a žužlal, až se panička nestačila divit. Když dokoukala napínavý film, tak ji čekalo další drama. Marcipán jí totiž sežral kus svetru. Jeden cvok zmizel úplně a kolem druhého Marcín vyžral díru. Panička se vyděsila, že ten cvok ten malý pitoma sežral, ale naštěstí ho našla a tak se uklidnila, že ten hlodavec ani nedostal vynadáno.
Panička nás má ráda, jak nám často zdůrazňuje, jsme pacholci smradlaví, uslintaní bordeláři a ona se snad nikdy nezastaví. To jsme si to dobře zařídili, panička nakrmí, uklidí po nás a pohladí bolístka a my ji za to hrajeme na nervy. Skvělá muzika a proto nás panička tak zbožňuje.
Koupila nám nový pelíšek, vyhlídku na verandu. Páníček brblal, ale nakonec pelíšek navrtal na zeď a my se teď střídáme.
Nejraděj má vyhlídku Ferda, protože nás má pěkně zpovzdálí pod dohledem a my na něj nemůžeme, tak mu nepijeme krev, nervíkovi jednomu. A taky nám panička koupila spoustu hraček a novou kožku, ať prej máme, co tahat a kam blít. Jo, to je celá naše panička milující.


Hlodavec, prej že kočka... kdepak.

Paniččin ožraný svetr

Tady byl knoflík.

Vlezprdelka celým jménem Marcipán Prudil

Nudínci čučí na kočičí vysílání.

Myšta v přímém přenosu.

Ták copak provedeme teď?

Kubizňák testuje novou vyhlídku.

Boženka ji taky vyzkoušela.

Hlodavec Marcipán hledá, co by sežral.

Panička říkala, že nám snad dali v Hodoníně bobra.

Ferda už má všech plné zuby...

...a my vůbec nevíme proč.