Lidé, kteří nemají rádi kočky, se v příštím životě narodí jako myši. (Faith Resnick)

23. prosince 2011

Kočkodáni podivní přejí veselé Vánoce

Panička říkala, že jsme nějací divní, sice nemá moc zkušeností s kočkochovem, předtím měla jenom Sárinku dalmatinku, ale nějak se jí prej nezdáme. Ona si myslí, že normální, slušně vychovaná kočka nedělá, to co děláme my, my jsme totiž pachatelé divných skutků...
Největší pachtel je Tereza, sice je nejmenší, ale nejvíc řve, řve tak, až uši zaléhají, na pána i na paničku, když něco chce. Hlavně páníčkovi každý večer vysvětluje, že už má jít do pelechu, protože ona už na něho čeká, běhá za ním jako psík, děsně ječí a chodí mu ukazovat do ložnice, že už je čas...
Taky pořád hlídá, aby jí něco neuteklo v kuchyni, než si panička stihne nalít polévku, už jí Terka leží na talířku... a navíc nás všechny mlátí, někdy se kamarádí, ale když se jí něco nezdá, tak fásneme.
Kubíček je hodný, poslušný kocourek, nevymýšlí si nad miskama, ale je ujetý na paničku, pořád ji pronásleduje, tulí se, ožužlává jí ruce, nohy... a pořád se jí cpe na klín, aby se mohl mazlit. A navíc si pořád okusuje drápy, úplně si je ohlodává a žužlá igelitové sáčky, po těch je přímo posedlý. Panička taky každé ráno řve v pelechu už od pěti hodin, protože Kuba ji obchází a žužlá jí vlasy a panička ječí, ať jí dá pokoj, že chce ještě spát, i když jí budík zvoní 5.05.
Kryšpín, prý taky dělá divné věci, nechce chodit vůbec domů a tak ho pánečci lákají alespoň na noc, aby se v klidu vyspal a nebyla mu venku zima, i když tam má boudičku plnou sena a taky ji náležitě využívá. On se teda nechá večer přemluvit, vytuhne v obýváku nebo v ložnici, ale vstává tak ve tři ráno a chce ven. No a aby ho pánečci pustili, tak skáče po poličkách a schválně šťouchá do obrazů, které se pak houpou, což paničku spolehlivě katapultuje ven z postele. A pak se zdá paničce praštěný.
Líza Lízátko je taky ťulda, dělá, že je plachá, nesmí se na ni šahat, ale jak večer zjistí, že je panička ve sprše (to je těsně před tím, než jde panička do pelechu), čeká věrně za dveřma koupelny. A když pozná, že panička je hotová, tak vříská a tluče tlapkama na dveře, jako, že si má panička pospíšit, jít ji hladit do postele, tam se Líza otírá, nastavuje hlavičku, záda i bříško a chce hladit a hladit a hladit....
Ferdinand je moc hodný, ten se umí chovat. Každé odpoledne se jde vymazlit za páníčkem, potom půl dne honí nějakou hračku a pak chodí krást Osmákovi z klece seno a tahá ho po baráku. Ferda má jenom jednu malou úchylku, krade drátěnky, nejlépe ty mokré a použité po mytí nádobí. To se ale paničce nelíbí, jinak se jí líbí všechno.
A Myška ta na nás kašle, ta si bydlí na samotce u paničky v šatně, kam my nesmíme, protože taháme nítě z oblečení. Je to dobrá zábava, ale panička jí není vůbec, ale vůbec nakloněná.

Ale panička nás má ráda a my máme rádi paničku a vy se taky mějte všichni rádi, to vám přejeme, abyste měli krásné Vánoce!!!

1. prosince 2011

Nenapravitelná Tereza

Tereza pojede do polepšovny... říkala to panička.
Terka se totiž včera rozhodla podniknout výstup na nejvyšší skříň u nás doma a při té příležitosti vysypala paničce dózu plnou šutrů, které jí vozí kamarádi od moře. To by asi ani tak nevadilo, ale jak ty kameny padaly jeden za druhým přímo na topení, to zůstalo celé puntíkované... panička má zvláštní vkus, nadávala, ale nám se to líbí. Panička se asi taky zlobila, protože Ferda, jak se lekl toho hrozného šramotu, skočil do misky s vodou, všechno vylil a postříkal zeď.
Škoda, mohli jsme vyzdobit všechna topení.
Panička je asi ještě naštvaná od minulého týdne, Terka jí ze všech stran otřískala drahocenný, asi z lásky darovaný, smaltovaný hrneček... ale stejně nás má ráda, to se pozná, včera jsme za odměnu dostali krůtí prsíčka... a to se zase ukázalo, že panička má divný vkus. Když nám tu dobrotu krájela, tak se divně tvářila a několikrát říkala, jak to maso divně páchne... vůbec tomu nerozumí, to byla vůně, nacpali jsme si čumáčky i bříška k prasknutí.





2. listopadu 2011

PS: Kroměříž se blíží

Včera byla panička na výlet do Kroměříže už skoro sbalená. Když přišla z práce, našla doma spoustu střepů a nepořádku, ale my jsme se nikdo nepořezali, jsme totiž moc šikovní. Kuba honil nějakou masařku. Čert ví, kde se vzala ... v listopadu. No a neměl čas dávat pozor...
Myška s Kryšpínem mají štígro, ti jsou venku a tak je panička nehubuje jako nás. My bysme se za něma hned přestěhovali, ale panička si nás opečovává jako oko v hlavě a ven nechodíme, prej bysme se ztratili, Terku by mohlo přejet auto, taky jsou prý venku zlí psi a oškliví lidé. Tak my řádíme doma. S láskou...






Kroměříž

Kroměříž... co je to? Poslední dobou tohle slovo slyšíme u nás doma často. Panička ho občas říká a přitom se na nás ošklivě kouká. Minulý pátek tohle slovo použila několikrát a taky říkala, že se z nás asi zblázní. Pánečci totiž nebyli v pátek doma a my jsme si moc hezky pohráli. Kuba honil nějakou mušku, Ferda lozil pod sedačkou a odrážel se drápama až nítě létaly, Terka listovala v knížce a chodila pánečky vyhlížet z poličky v ložnici, tam výborně vidí na ulici před domem.
A když se páníček a panička vrátili, panička vypadala bledě (Terka se pro tyto případy rekvalifikovala na zdravotní sestřičku, aby mohla paničce podávat mazlíci první pomoc), asi se fakt brzo zblázní. 
Kuba při honbě za hmyzem vyrval v obýváku poličku ze zdi a Terce se to povedlo v ložnici. Ferda vytahal spoustu nití z nového gauče, je to totiž zajímavější než staré kočičí šplhadlo, ale panička pro to nemá příliš pochopení. A panička ani neocenila Terčin literární počin, protože Terezka listovala tak svědomitě, až několik prvních stran v knížce drápkama hezky odpreparovala (po kočičím vyrvala).
Panička taky říkala, ještě že Líza, Myška a Kryšpínek se povedli, copak my ne? Asi je s sebou vezme na výlet do Kroměříže.
Naši páníčci všechno dali do pořádku, dostali jsme dobrou večeři a před spaním jsme se mohli pomazlit... takže do té Kroměříže pojede panička asi až příště. My ji určitě rádi pomůže zabalit kufr, to je skvělá práce, pro nás jak dělaná! Až bude panička vybalovat, určitě si na nás vzpomene (není nad chlupaté tričko nebo vytahaná oka ze svetru :-)



14. října 2011

Září

Celé září u nás svítilo sluníčko, jenom panička byla občas zamračená. Né, že bysme zlobili, to my nikdy, ale Ferda byl dvakrát marod a paničce u kočičího doktora řekli, že to vypadá jako zákeřná choroba pro všechny. Ona to panička říkala jinak... infekční nevyléčitelný kočičí HIV. Ale nakonec se ukázalo, že to Ferda nemá, no a my se bez toho obejdeme.
Panička si hodně nahlas oddechla.
Líza Lízátko už si u nás fakt zvykla, panička říkala, že je závislačka. Vždycky večer, když jde panička do postele, tak Líza hopká rychle za ní, protože si sedne paničce na nohy a nechá se vymazlovat, to je její hodinka... a někdy, když to paničce dlouho trvá a ponocuje (ale to je opravdu málokdy, protože panička usne vždycky už u televizních novin), tak na ni Líza chodí pokřikovat a vysvětluje jí, že už je čas na kočičí hlazení a mazlení, drbání a šimraní na bříšku, pod bradou a za ušima... prostě Líza má za ušima!


5. září 2011

A je po prázdninách

Prázdniny utekly jak voda. Měli jsme starost, protože páníčkové nás opustili a odjeli se dovolovat. Na nějakou dovolenou, my jsme jim to sice nedovolili, ale oni stejně jeli. Hlídala nás člověčí "babička" a strach byl zbytečný, úplně se nám to líbilo. Celé prázdniny se nám líbily, a vlastně teď to bude stejné jako o prázdninách... takže se máme stále dobře. Takto:








1. července 2011

Čas nečas

Venku leje jako z konve a tak doma pochrupkáváme... dokonce přišel i Kryšpín, o kterém si panička myslela, že se někam odstěhoval.... nechodí totiž skoro vůbec domů. My se mu ale nedivíme, panička mu už dva měsíce kape kapky do očí, to bysme se taky odstěhovali... ale my jsme kočky domácí. My si lenošíme v obýváku a čekáme, až se nám to psí počasí vyčasí!






Někdo vyrušuje




                                                                          

24. června 2011

Velká láska

Líza miluje Kubu. Je to jasné, protože se po něm opakuje a dělá všechno stejně jako on. Žerou spolu, nejraděj se mazlí s paničkou, když je tam i Kuba a chce se mazlit i s ním. A taky lozí za paničkou do postele stejně jako Kuba.
Dnes ráno Lízátko paničku vzbudilo ve čtyři hodiny, dělá to i Kuba. Líza šlapala v posteli po paničce, důkladně prošlapávala s vytaženýma drápama a vrněla. Je ale zvláštní, že panička nenadávala, Kuba by to dávno slízl. Vstala a šla dát Líze snídani. Ale ať si Lízinka nemyslí, za čas ji panička už tak podstrojovat nebude.. to my už známe :-)

Po dobré snídani... si musím utřít tlamičku.


Mám všechno pod kontrolou.

23. června 2011

Lízátko

Tak už je to týden, co páníčci odjeli s košíčkem pro nás.. ale bez nás. A přivezlí Lízátko. Prý je to nová kočičí ségra a uvidíme ji možná za pár týdnů, protože je plachá a bude se bát.
Kdepak, kočička to je, hezká, černo-žlutá, ale viděli jsme ji hned první noc. A pak už se neschovala a zůstala s náma. A doufáme, že s náma už zůstane, protože se servírují dobroty... kočičí konzervičky a kapsičky, syrová kuřecí prsíčka, tuňák... jako nějaké vzácné návštěvě.
I když panička říkala, ať si moc nezvykáme, prý je to pro to, aby se Lízátko aklimatizovalo nebo co. A Líza už se asi aklimatizovala, protože se ráda lísá a nechá se od paničky hladit po bříšku... a to snese jenom Kuba mazlivec, my ostatní to rádi nemáme. A taky už vlezla za paničkou do postele, protože tam viděla Kubu, toho má ráda a opičí se po něm. A tak už je nás šest...


Číhám na novou ségru...


Lízátko

Terka to nějak uválela



Večerní poklid


Lízátko vyhlíží bouřku


Zase žádné vzrůšo

17. června 2011

Vyrovnané skóre

A je to fifty - fifty. Tři kluci na tři holky. Naše adoptovaná kamarádka se k nám přestěhovala. Budeme jí říkal Lízo... Lízátko.

19. května 2011

Atentát

Panička se asi rozhodla, že se nás zbaví. Už zase do nás cpala jákési prášky. Fuj! Prý pro naše zdraví, tak to jí nevěříme, určitě nás chtěla otrávit, takovým fujtajblem ... prý na odčervení. Ale Terka to paničce vytmavila. Už po několikáté ji prokousla prst, minule jí udělala díru do nehtu a dnes jí prokousla polštářek. Panička teda zase řvala... něco o darebácích nevděčných a o tom, že nás nacpe do salámu... tak to nevíme, co tím myslela. Panička pak říkala, že kvůli Terce jí ten prst asi upadne, ale to bysme nechtěli, to by nás pak panička nemohla tak hezky hladit, asi budeme muset, my kluci, Terce domluvit!


Panička do nás něco nacpala....


Kuba se snaží být neviditelný...


Pěkně nás naštvala...


Já musím taky?


Zdrhám...
 

... do úkrytu!


14. května 2011

Měli jsme věšák

Doma se všechno pořád točí kolem Terky, my ostatní jenom přihlížíme. Ale my Terce nezávidíme, protože narozdíl od ní všichni slyšíme, a tak bysme ty hromy a blesky, co metá panička, museli poslouchat. Terce je to fuk, ta je spokojená. Měli jsme na verandě věšák a Terka si z něho udělala gauč. Panička říkala, že ho musí odnést na půdu... v létě není sezóna kabátů a hlavně než ho Terka roztříská a při tom ještě vymlátí okno, stál totiž u okna. Ale panička si nepospíšila a věšák už schovat nestihla. Terezka mávala paničce a páníčkovi, když jeli na nákupy a spadla i s věšákem. Věšák to nepřežil, ale jak říkal páníček paničce... hlavně, že to přežila Terka. To o nás ostatní si takovou starost nedělají. Nespravedlivci. My si hovíme po gaučích a šplhadlech a tak nám asi nic nehrozí.


Terezka si vegetí...


Terezka mává...


Hovící Kryšpín


Hodňousek Ferda


Všeobecná pohoda


Čert....


... nikdy nespí!