Panička prohlásila, že se odstěhuje a my ať si děláme, co chceme, protože už na nás opravdu nemá nervy. Ona to ovšem říkala jinak, tak až se to nedá říkat nahlas.
To bude asi proto, že od té doby, co k nám přišla Růženka, tak ji Terka pořád pronásleduje a vysyčuje a taky jí sem tam vypráší kožíšek. Panička Terce koupila feromonový obojek na uklidněnou, Bachovy květové esence pro zlouny nedobré a teď už jen čeká, jestli to zabere nebo se půjdou shánět prášky na nervy. Jenom nevíme pro koho. Pro Terku nebo pro paničku?
Taky je možné, že se panička zlobí i na ostatní, protože od chvíle, kdy Jůlinka opustila pokojíček v patře a odstěhovala se za náma do kuchyně, tak ji honíme a syčíme na ni, když jde na kočičí záchodek. Nás to moc baví, ale Julča má strach, na záchodek se začala bát a našla si místečko v kuchyni. Panička, když ve čtyři ráno s páníčkem stěhovali ledničku, pod kterou to Julčino nadělení zateklo, zuřila jak tajfun. Ne na Julču, protože, jak říkala panička, můžeme za to my darebáci nevděční. Taková nespravedlnost na životě kočičím. A jestli to tak půjde dál, bude se muset panička odstěhovat do nějakého blázince nebo my půjdeme na dvůr. Kdyby ovšem panička raděj neslibovala, toto naše velké přání (jako být na dvoře a toulat se dle libosti) nám stejně nesplní.
Se asi budeme muset stydět... |