Toníček je lumpíček

Páníček šel v pět ráno ráno pouštět Kryšpína a Ferdu ven a vzbudil paničku, že má nějak pootevřenou skříň. Panička si totiž nedávno pořídila novou, ale zatím do ní nepřišroubovala magnety proti otvírání. A dobře jí tak! V polospánku, polomrtvá panička skříň přivřela, div, že Tondovi a Sašence nepřerazila nos a šlehla sebou zpátky do pelíšku. Za chvíli se jí ale zdálo, že slyší nějaké zvuky. No a co myslíte, vstala a šla to okouknout? Kdepak, naše panička je totiž pecivál, a když něco dělá, tak pořádně, a když spí, tak jako mrtvola. O to zajímavější bylo ranní probuzení. Panička celá do růžova vyspaná se vykulila z postele, ale během chvilky změnila úplně barvu, růžová se plynule změnila v zelenou a panička byla vzteklá jak zlý pes. Tonda se Sášou totiž pilně pracovali na paniččině šatníku. Z ramínka strhli a na zem shodili paniččin zelený kabátek a udělali si v něm pelech. Vyšplhali se parádně po bundách až nahoru do skříně a paniččina zimní bunda má teď vydrápaný ornament na rukávech, kudy pěkně poleze ven peří. To je přece paráda! Panička si to ale asi nemyslí, řvala jako tygr něco o pacholcích, chlupatých potvorách a nevděčné zvěři. Chlupy ve skříni asi přehlídla, protože letěla do dílny a okamžitě na skříň přidělala magnety, ale jak se říká, pozdě bycha honiti a tak prohnala alespoň nás, prej nevděčníky nevděčné. Copak my za to můžeme? Panička se nepoučila, úplně stejně ji před lety vypakovala skříň Terezka, a proto si to měla pamatovat. Jojo, jenže ona si to pamatovala, ale myslela si, že my budeme hodnější, naivka.  Tonda se tvářil jakože nic a paničce se raděj vyhnul obloukem. Ale panička ho má ráda, říká, že je nevinnost sama, všechny nás má ráda, a tak mu to odpustila, prej si koupí bundu novou, hezčí!

Nevinnost sama

Od pohledu zlatíčko

Sašenka pomocnice

Lumpíček Toníček se válí v šantě

Já nic, já muzikant...

Toník brázdí poličky

Poleženíčko k nezaplacení

Jako pomocník při sklízení nákupu je Toník vždycky první.